Palkovičtí fojti a příběh tří obcí

Výsadu a funkci fojtů neboli rychtářů zastával rod Zlých v Palkovicích minimálně 314 let ... a zřejmě ještě déle …

Prvním dokumentovaným palkovickým fojtem  je Martin (Zlý) s privilegiem vydaným v Kroměříži roku 1534 biskupem Stanislawem  I. Thurzo.

Toto potvrzení privilegia je z roku 1633, potvrzené v Brušperku roku 1633 a je v něm jmenovitě uveden Jíra Zlý. Privilegium se odkazuje na původní dokument vydaný fojtu Martinovi v roce 1534.

Prvním dokumentovaným fojtem z urbářů je: Pavel (Zlý) se svým jmenovitým fojtským privilegiem v urbáři hukvaldského panství z roku 1581-1584 (v totožném znění jako fojta Martina) 

Prvním dokumentovaným fojtem z matrik je:

1. července 1629 Jiřík pozůstalý syn po nebožtíku Janu fojtů palkovským se oženil  s Evou dcerou metylovického fojta Václava v Malých Kunčicích.

Na svatbě, kromě svědků bylo přítomných … a jiných mnoho lidí.

V roce 1631 je fojt Jiřík Zlý spjatý se stavbou palkovického kostela. Nákladem obce byl započat a následně vystavěn nový barokní kostel zasvěcený Janu Křtiteli a kolem něho zřízen malý hřbitov. V roce 1632 byla dostavěna věž.

"Tento chrám je zbudován ke cti a chvále pana Boha z nákladu dědiny Palkovice za úřadu Jíru Fojta (Jiřík Zlý), Ondry Vašice a Bartoše Kulhana, 1631"

Po Jiříkovi převzal fojtství jeho syn Jakub Zlý, který jej držel až do odchodu na výminek roku 1711.

V roce 1790 dostavěl fojt Jan Zlý zděný dům fojtství na gruntu Palkovice 36 (dnes Palkovice 38)

"Objekt bývalého fojtství se do současnosti zachoval s poměrně malým množstvím necitlivých moderních zásahů, čímž si uchoval mnoho z někdejšího vzhledu. Budova na obdélném půdorysu je přízemní s rozměry přibližně 27 x 15 m a osazení budovy do svahu vyrovnává masivní podezdívka. Vstup do objektu je veden v ose delších průčelí a na západě k němu vede několik schodů. Střecha stavby je sedlová s falešnou mansardou a se dvěma pološtíty, pokrytá eternitovými tvarovkami. Bohužel, moderními úpravami prošla okna fojtství, čímž byla narušena původní architektura objektu. Mnohá okna byla zaměněna za nevzhledná trojdílná. Starší kaslíková zůstala zachována jen v několika případech, jeden pár v severním štítě budovy. Z původních architektonických detailů byla uchována korunní římsa probíhající celým obvodem stavby, která v kratších průčelích odděluje přízemí stavby od štítů, a ozdobné zaoblení nároží fojtství. Objekt má pro tyto stavby typickou příčnou klenutou chodbu, díky které se stává průchozí."

"Tento dům vystavěl Jan Zlý fojt zdejší obce, léta 1790 věku toho 43 let, I kněz přijel 1785 z Welehradu"

 V roce 1793 dostavěl fojt Jan Zlý nový zděný mlýn.

"Tento mlýn wystawil Jan Zlý ten čas fogt Obce zdegssi w Roku 1793 w čas strassliweg Francúskeg Wogny."

V roce 1819 fojt Filipp Zlý dostavěl zděnou stodolu v těsném sousedství fojtství.

Na zdi stodoly je cedule s vročením "ANNO 1819"

V průběhu roku 1833 proběhlo podrobné mapování Moravy Indikační skici.

fojtství v Malých Kunčicích (Kunčičky u Bašky)

Stejně tak Zlí drželi fojtství v Malých Kunčicích (Kunčičky u Bašky), možná po dobu 100 let (1584-1681).

první možný zápis o získání kunčického fojtství pochází z urbáře hukvaldského panství z let 1581-1584, kdy je zapsán fojt Pavel. Zřejmě totožný s palkovickým fojtem Pavlem (Zlým)

V roce 1639 se ujímá fojtství palkovický dědičný fojt Jiřík Zlý

V zápisech dalšího hospodářského soupisu v Lánovém rejstříku z roku 1676 nacházíme zápis … jako vlastník 2 lánů a fojtského mlýna s jedním kolem a zároveň jako rychtář Jan Zlý rychtář, před ním Jiří Zlý 

Posledním kunčickým fojtem byl Jan Zlý. V roce 1681 palkovický fojt Jakub Zlý prodal kunčické fojtství Janu Janíkovi.