Palkovičtí fojti a příběh tří obcí

Téma příběhu palkovických a kunčických fojtů z rodu Zlých podrobně zpracovávají "textové" části 4aa Historie palkovických (a kunčických) fojtů, 4aa_1 Pozůstalostní a majetkové spisy a 4aa_2 O třech Zlých obcích.

Výsadu a funkci fojtů neboli rychtářů zastával rod Zlých v Palkovicích minimálně 314 let ... a zřejmě ještě déle …

Prvním dokumentovaným palkovickým fojtem je Martin (Zlý) s privilegiem vydaným v Kroměříži roku 1534 biskupem Stanislawem  I. Thurzo.

Toto potvrzení privilegia je z roku 1633, potvrzené v Brušperku roku 1633 a je v něm jmenovitě uveden Jíra Zlý. Privilegium se odkazuje na původní dokument vydaný fojtu Martinovi v roce 1534.

Prvním dokumentovaným fojtem z urbářů je: Pavel (Zlý) se svým jmenovitým fojtským privilegiem v urbáři hukvaldského panství z roku 1581-1584 (v totožném znění jako fojta Martina) 

Prvním dokumentovaným fojtem z matrik je:

1. července 1629 Jiřík pozůstalý syn po nebožtíku Janu fojtů palkovským se oženil  s Evou dcerou metylovického fojta Václava v Malých Kunčicích.

Na svatbě, kromě svědků bylo přítomných … a jiných mnoho lidí.

V roce 1631 je fojt Jiřík Zlý spjatý se stavbou palkovického kostela. Nákladem obce byl započat a následně vystavěn nový barokní kostel zasvěcený Janu Křtiteli a kolem něho zřízen malý hřbitov. V roce 1632 byla dostavěna věž.

"Tento chrám je zbudován ke cti a chvále pana Boha z nákladu dědiny Palkovice za úřadu Jíru Fojta (Jiřík Zlý), Ondry Vašice a Bartoše Kulhana, 1631"

Po Jiříkovi převzal fojtství jeho syn Jakub Zlý, který jej držel až do odchodu na výminek roku 1711.

V roce 1769 převzal správu fojtství nejstarší Václavův syn, Jan Zlý, asi nejambicióznější palkovický fojt.

V letech 1778-1792 působil ve sboru zemských portášů na Čeladné, jehož byl řádovým členem.

Byl jedním z mála, kdo se dobrovolně vzdal zemské služby, z jiných než zdravotních důvodů nebo stáří. Ve sboru sloužil od srpna roku 1778. Po čtrnácti letech ovšem požádal o uvolnění ze své služby. Na sklonku roku, 18. prosince 1792 službu zemského portáše skutečně opustil v hodnosti desátníka.

Roku 1782 požádal o stavbu dřevěného stavení pily, naproti mlýna (číslo 33) a posléze ji postavil (číslo 54).

V roce 1790 dostavěl fojt Jan Zlý zděný dům fojtství na gruntu Palkovice 36 (dnes Palkovice 38)

"Objekt bývalého fojtství se do současnosti zachoval s poměrně malým množstvím necitlivých moderních zásahů, čímž si uchoval mnoho z někdejšího vzhledu. Budova na obdélném půdorysu je přízemní s rozměry přibližně 27 x 15 m a osazení budovy do svahu vyrovnává masivní podezdívka. Vstup do objektu je veden v ose delších průčelí a na západě k němu vede několik schodů. Střecha stavby je sedlová s falešnou mansardou a se dvěma pološtíty, pokrytá eternitovými tvarovkami. Bohužel, moderními úpravami prošla okna fojtství, čímž byla narušena původní architektura objektu. Mnohá okna byla zaměněna za nevzhledná trojdílná. Starší kaslíková zůstala zachována jen v několika případech, jeden pár v severním štítě budovy. Z původních architektonických detailů byla uchována korunní římsa probíhající celým obvodem stavby, která v kratších průčelích odděluje přízemí stavby od štítů, a ozdobné zaoblení nároží fojtství. Objekt má pro tyto stavby typickou příčnou klenutou chodbu, díky které se stává průchozí."

"Tento dům vystavěl Jan Zlý fojt zdejší obce, léta 1790 věku toho 43 let, I kněz přijel 1785 z Welehradu"

 V roce 1793 dostavěl fojt Jan Zlý nový zděný mlýn.

"Tento mlýn wystawil Jan Zlý ten čas fogt Obce zdegssi w Roku 1793 w čas strassliweg Francúskeg Wogny."

V roce 1819 jeho syn, fojt Filipp Zlý dostavěl zděnou stodolu v těsném sousedství fojtství.

Na zdi stodoly je cedule s vročením "ANNO 1819"

Z jeho závěti známe dokonce i jeho vlastnoruční podpis

V průběhu roku 1833 proběhlo podrobné mapování Moravy tzv. Indikační skici. Kde můžete prozkoumat, co vše v Palkovicích patřilo k fojtství No.38 a poslednímu dědičnému fojtu Filipovi Zlý (syn Filippa Zlého), který se ujal fojtství v roce 1834 a zemřel 14. 5. 1848 ve věku 33 let.

V roce 1849 funkce fojta a fojtství jako instituce a výsada z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. zaniká, dosavadní fojtský systém je zrušen a nahrazen volenými starosty.

Fojtská větev vymřela. Fojtská privilegia zanikla, ale hospodářství pod správou vdovy Cecílie Zlé fungovalo dál.  

Z konce 60-tých let 19. století máme její fotografii (už jako Grossmann) .

reprodukce, foto Vítězslav Oleják, kolorováno

,,Jistý Krč s dalšími, mluvčí vesnice, se v létě, kterousi něděli roku 1848 vypravili společně na fojtství za příčinou dělení. Zastali fojtku na place (na dvoře) a Krč jsa zvolen mluvčím, oslovil ji takto: "Milá panímámo, nastaly jiné časy. Lidé jsou majetkem nestejně poděleni. Jedni mají tolik, že toho ani nespotřebují, jiní však nemají ani dosti, aby žíti mohli. Proto nastati má dělení. Přišli jsme proto, abyste nám ze svého statku tolik postoupila, oč máte nazbyt." Fojtka se vymlouvala, že ona o tom novém pořádku posud ničeho neví, aby přišli později, že na to času ještě dosti a podobně. Ale domkaři stáli na svém a ujišťovali fojtku, jestli hned na to dělení přistoupí, že lépe pochodí, že jí ponechají více, než co příští zákon připustí, se dotírali na ni víc a více. Nemohouce se jim ubrániti, pokynula jedné z děveček, neboť všecka čeládka vyběhla na dvůr, aby viděla, co se tu děje a pošeptala jí cosi do ucha. Děvečka odskočila a za malou chvilku se otevřely dvéře kravína. Domkaři zajásali v duchu, že jim fojtka už už dobytek vypouští. Ale nastojte! Místo kraviček a jalovic hrne se ze dveří jediný býk. Vida před sebou tolik mužských, sklonil hned hlavu a jal se zlostně mamrat. Nemohl on mužského ani vidět a běda tomu, kterého by byl dopadl. To domkaři dobře věděli. Proto zděšení mezi nimi! Kdo zůstali blízko vrat, pádili ven ze dvora, ti, kteří se báli, že vrat zavčas nedostihnou, honem po žebři na seník, jiní hleděli skrýti se pod kolnami a jinam, kterýsi vyšplhal prý se na vrch pumpy. Když býk se rozhlédnul, neuviděl ani jednoho mužského a dal se přítomným děvečkám pokojně odvésti zpět do stáje a domkaři vícekráte nepřišli se dělit."