Zlý ve středověku

Z uvedené doby relevantní zdroje příliš neexistují a takovéto zmínky jsou obrovskou náhodou a vzácností. Pocházejí hlavně z církevních a "právních" zdrojů. Zapisovány byly především převody majetků a důležité oznámení. V uvedené době 14. a 15. století je patrné, že "příjmení" je používáno u ustálených rodů, příjmení jako takové ještě neexistovaly, používaly se dědičné přídomky a přívlastky.

Střípky ze 57 stránkového II. dílu - "Zlý ve středověku" a 60 stránkového výkladu "Story in History"

Nejstarší záznamy pocházejí z okolí hradů Bezděz, Houska, Doksy a Kokořín z let 1046 až 1217. Odtud pochází i níže uvedený Martin s Bohuňkem. Nejstarší latinské zápisy jméno uvádějí jako Mali nebo Malus (latinsky Zlý), postupně se tranformují na české Zlý.

 Bezděz                                                           Houska                                                          Kokořín                             

Dalšími centry informací jsou Nový Bydžov s Holínem, velká komunita v Praze na Starém Městě (1360-1435) a větev vyvíjející se mezi Litoměřicemi a Žatcem (1404-1550??).

Jsou spojeni především s rody pánů z Dubé, Vartenberků, Bergowů a později se Smiřickými. Jinak řečeno jsou spojeni s johanitským řádem působícím na celém území Čech.

Muži, kteří tyto oblasti spojují jsou:

Martin Zlý z Bořejova, též ze Stakor

v roce 1391 byl vladykou ve Stakorách a je o něm zmínka i z roku 1406. Znamená to, že žil někdy v období 1355 - 1410. Byl poddaný Petra z Vartenberka z Kosti (+1402-1407). Pocházel zřejmě z Bořejova, nejdříve je uváděn  jako panoš, později jako vladyka a vlastnil pozemky ve Stakorách (tehdy Hrubé Stakory) a v okolí Mladé Boleslavi.

Ze záznamů je patrné, že měl bratra Bohuňka (farář v Holanech a následně v Sezemicích), manželku Elišku a  jeho kmotrem byl farář Mikuláš (boleslavský děkan) a plebán v Kosmonosich. Možná měl ještě bratra?? (otce??) Zbyňka, který se rovněž nazýval ze Stakor a zřejmě příbuzného Matěje působícího v okolí Jičína.

Společně s Bohunkem nosili ve svém erbu "nad helmem loďku", už toto znamená, že nebyli úplně bezvýznamnými nižšími šlechtici.

Bohuněk ( Martinův bratr)

V právních  dokumentech jsou zmínky o dalších osobách se jménem, nebo přívlastkem Zlý

Jan Zlý kněz z Velkého Lipna

Syn Jana Zlého (kněze) z Radovesic a "Peškova", Jan Zlý Kněz se od roku 1473 zval z Velikého Lipna - držel Tuchořice, Zelčín, Třtice, Hředly, vinice za Prahou a dům na Starém Městě Pražském.

Záznam z rejstříku rytířského stavu

Husitské stopy

V husitském Táboře působili bratři Jan, Jiřík a Petr Zlí. Říkalo se jim Třikrát Zlého. Vzhledem k tomu, že patřili k těm bohatším ( jsou o nich záznamy o nákupech nemovitostí). Mohli být potomky Martina Zlého ze Stakor. Nejznámějším z nich byl  bratrský kapitán Třikrátzlej, který byl hejtmanem  v Táboře a součástí sirotčích vojsk v Polsku a na Slovensku (-1457).

Je mnohokrát zmiňovaný v Jiráskově trilogii "Bratrstvo"

Vzhledem k tomu, že "sirotci" působili i v oblasti Strážnice a Skalice ( odkud jsou dokumentovaní Zlí i Mali), je možné, že odtud pochází "katolická" větev rodu Zlých na severní Moravě.

VILÉM Zlý Kněz z Velikého Lipna

Asi jedním z nejzajímavějších je Vilém Zlý, kněz z Lipna, který byl v letech 1561-1563 vrchním úředníkem a správcem v Kostelci nad Černými Lesy a v letech 1577-1580 hejtmanem na Chlumci. Držel erb

1556 stav rytířský a vladycký

V Chlumci nad Cidlinou, má ve zdi kostela svaté Voršily pískovcový "náhrobek"

Tyto záznamy se bohužel nedají nijak korelovat s hospodářskámi dokumenty a dochovanými matrikami, ale je z nich patrno, že několik z uvedených osob byli ne bezvýznamnými kněžími na různých úrovních. v pražské omunitě byli pivovarníci, sládci, šňůrkaři, pekaři, řezníci, kováři, řezbář a lesní správce (na Karlštejně).