Výzkum

Od něj to všechno začalo. Sběr dat, třídění, zpracování interpretace, prezentace ...

Vzhledem k tomu, že se nezachovaly nejstarší listiny a kroniky Palkovic (byly zřejmě zničeny při požáru na Hukvaldech v roce 1762), není možné se dostat k zakládacím listinám a podrobnějším informacím z historického období.

V souvislosti s rodem Zlých je důležitá vazba na hukvaldské panství a držení tohoto území (arci)biskupstvím v Olomouci s historicky hejtmanským správním centrem na Hukvaldech, a Kroměříží, resp. Strážnicí spravovanou cisterciáckým řádem.

K dokreslení let 1530-1700 pomáhají záznamy z Urbáře panství hukvaldského z roku 1581-1584 a Lánový rejstřík Moravy z let 1656-1679, které mapují majetkové vztahy v jednotlivých oblastech. Základním zdrojem jsou dochované matriky pocházející od období 1629.

Matriky

Nejstarší, pro nás podstatné palkovické a kunčické (Kunčičky u Bašky) matriky jsou dochované od roku 1629.

Co je na nich zajímavé a zvláštní je, že v letech po jejich založení, se v nich nevyskytují žádní další Zlí.

Člověk by očekával nějaké příbuzné. Bratry, bratrance, mlynáře. Nikde, nikdo. Jen Zlí s přívlastky fojt. Žádný další Zlý. Kde jsou? V protestantsky umírněných oblastech? Odešli a zůstali jen fojtští katolíci?

Nejstarší dochované matriky byly vedeny pro Palkovice, Metylovice a Malé Kunčice dohromady, následně mají Palkovice matriky své. Bohužel jsou přístupné asi do roku 1910, takže nám nedovolují najít a propojit osoby a rodinné vztahy ve 20. století.

Používal jsem vždy zápisy tak, jak je uvedl zapisovatel. Někdy i s největší námahou, se mi zápis jmen nepodařilo dešifrovat ( chlapec Cheredir?, nakonec to byla dcera Terezie). Problémem je čtení zápisů jak formálně, tak obsahově a genealogicky. Zápisy, které nejsou ověřené, jsou uvedené s otazníky, nebo osoby nejsou přiřazeny.

V ukázkách jsou zápisy čitelné, ale vždy záviselo na samotném zapisovateli - ke kterému jazyku inklinoval, jak uměl psát a hlavně, jak byl pečlivý. Kvalita zápisů se v průběhu času diametrálně měnila nahoru-dolů.

Původní úmrtní zápisy byly spíš formální a často se v nich nedá nic určit. První úmrtí je registrované v roce 1658, kdy umírá asi dlouhodobě nemocná Barbora, první manželka palkovického fojta Matěje.

Nejstarší zápisy byly samozřejmě bez čísel domů, jména matky, bez jakéhokoliv dalšího komentáře. To se změnilo někdy kolem roku 1720, kdy se uvádělo i příjmení matky a čísla popisná. Informační a identifikační obsah se postupem času rozšiřoval a lepšil. U otců byly uváděny profese, které se mi ale často nepodařilo smysluplně identifikovat.

V roce 1805 došlo historicky v celé c.k. k přečíslování domů (což způsobilo při identifikaci a určování lehký chaos ) a samozřejmě rozšiřování a stěhování rodin do jiných lokací-prostor ( č.p., jiné vsi a města). Souviselo to i se sňatky, kdy se většinou novomanželky stěhovaly do bydliště manžela. U větších rodin už ale docházelo buď ke stěhování k novomanželce, nebo nalezení nového místa. Souviselo to zřejmě s volným místem, vlastnickými právy, schopnosti hospodařit a možností práce a obživy

Příjmení Zlý

Dnes už můžeme říci, že přívlastek, nebo příjmení Zlý, není v historii nic neobvyklého. V částech věnujících se Zlým ve středověku je doloženo mnoho osob s příjmením Zlý. Jsou doloženy v Čechách, Polsku, Slovensku i Maďarsku. V podstatě od roku 1375.

V částech 1a ZLÝ VE STŘEDOVĚKU, 1ac_b Bořejovská (boleslavská) generace 1360-1400, 1ac_xx Třikrát Zlý .. více je někdy více, 1ad Tajemné Medonosy, 1ae Benešové z Chudobína, 1ag Cesta piva cesta Zlých, 1ag Cesta piva cesta Zlých, 1ah Bydžov a Jičín nejstarší města Zlých.

Problém je v tom, že nemáme záznamy a neznáme osoby, které bychom mohli přímo spojit s palkovickým osazenstvem.

a tak stále ale hledám ...

Nejstarší známý přímý odkaz na zápis příjmení Zlý jsou z roku 1534 ze soupisu majetků v Bytomi, kde je uvedený Jan Zlý a v Urbáři Strážnického panství z obce Sudoměřice z roku 1617 Jan Zlý i ve formě: Sly.

Odkaz na příjmení Zlý v Palkovicích, potažmo nejstaršího "Zlého" fojta je z Jiříka na Jana (?1600-1625??) - fojta palkovického. Nejstarší zápis, který je dohledalný, je z 6. 2. 1630, kdy je uveden jako kmotr Jiřík Fojt a o rok později Ewa fogtowa.

V nejranějších palkovických matrikách z let 1628 se příjmení Zly přímo nejdřív nevyskytuje, ale z dalších zápisů a historických dokumentů lze dohledat vztah palkovického fojta s příjmením Zly. Archiváři té doby používali u jmen různé přívlastky a fojtové byli v každé vsi označováni jménem a přívlastkem fojt.

Křížovými vazbami, pozdějšími zápisy a historickými dokumenty lze dovodit, že přívlastky hwojt, ffogt, fojt lze přiřadit rodu Zlých. Zcela určitě od doby cca 1534.

Nejenom zápisy ze Sudoměřic z roku 1617 spíše ukazují, že je tato forma zápisu příjmení již delší dobu historicky ustálená a v nejstarších matrikách standardně používaná ve formách Zlÿ, Zlý, ale i Zli.

Jména

Nejčastěji používaná jména na Palkovicku jsou uváděna jako mariánská, protože vycházejí z křesťanské tradice. Až v době kolem roku 1750 se tyto tendence trochu mění a objevují se i trochu "exotická" jména.

S dobou se měnily formy zápisů jmen uváděných v matrikách. Souviselo to s historickým uspořádáním a vlivem na hukvaldském panstí.

Jiřík/Georgius/Georgious, Jan/Johannes (v různých podobách), Waclaus/Wenceslaus/Wenc(z)el, Josephus/Joseph/Jošef/Josef. Marianna/Marina, Joanna/Joana

Nejčastěji používaným jménem je z 22% Jan a z 33% Marie.

muži Jan 22%, František 13%, Josef 13%, Václav 6%, Valentin 4%

ženy Marie 33%, Barbora 14%, Jana 9%, Magdalena 5%, Veronika 5%

Postřehy z matrik

Muži se ženili převážně kolem 30 roku, ženy cca 20-22
Nejmladší nevěsta měla 16-ti let
největší věkový rozdíl manželů byl cca 30 let
umírali cca kolem 50 let, ale nejstaršího člověka jsem v Palkovicích našel - 105 let
první se nejčastěji rodily dcery
nejčastěji se umíralo v zimních měsících, listopad – únor
rodili se především v létě, dětí pak přežívaly do dospělého věku
děti rozené v zimních měsících často umíraly v prvním roku života
svatby se vystrojovaly nejčastěji v 11 a 12 měsíci
svobodné matky, kterých je relativně dost, obvykle měly jedno dítě a v pozdějším věku se vdaly

Agnes (1823, Palkovice 84) měla 7 nemanželských dětí

Magdalena (1791, Palkovice 36), ač byla dcera fojta Jana, který cizoložství a nesezdané vztahy trestal, měla syna Fabiána, a následně se vdala za Krče.

Martin (Metylovice 91, 1790), měl asi nejvíce dětí – 16 se dvěma manželkami
5x jsem evidoval narození dvojčat v Palkovicích a 1x dvojčata v Metylovicích (Johan 15)
1x se narodily trojčata v Metylovicích (Josef 1740) – Baltazar, Caspar a Melichar (*1772).

Generace 1900 v Palkovicích

Silná generace Zlých, narozená od konce 80. let 19. století do čtvrtiny počátku 20. století.

Ve školních matrikách jsou zaznamenány docházky a hodnocení dětí školního věku 75+2 a potom to končí.... Silná generace se rozpadává.

Méně rozených dětí, větší počet děvčat, mentální poruchy, stěhování, ...... nakonec WW1

90. léta 19. století ...... 47 dětí 24 chlapců/ 23 děvčat 2 děti (Bujnochových) v režimu opatrovnictví

20. léta 20. století ......28 dětí 16 chlapců/ 12 děvčat

50. léta 20. století odhadem 10 osob v Palkovicích

V zápisech je i poznámka, že rodina Jana z Palkovic 199 se vystěhovala do Místku a Valentinova z Palkovic 236 do Horní Radechové u Náchoda.

Na konci 19. století byl běžný režim opatrovnictví, kdy po smrti otce, kdy matka nebyla schopná uživit své potomky, byl určen poručník.

Obecný zákoník občanský v ustanoveních určoval, že poručník musí nezletilce vést k "počestnosti, bázni boží a ctnosti", vychovat z něj řádného občana, zastupovat ho před úřady a řádně spravovat jeho jmění. Nezletilec sice mohl právně jednat v běžných věcech, ale např. k uzavření manželství už potřeboval souhlas poručníka. Na druhou stranu poručník byl poměrně omezen ve správně poručencova jmění.

V oblasti místecka ( Místek, Kolloredov, Kunčičky, Hodoňovice) se v té době narodilo 15 dětí, z toho 6 chlapců a 9 děvčat.

Střípky z historie

Zápis z kroniky Palkovic z roku 1899 se zmiňuje o lokátorech, později zvaných fojti, o tatarských nájezdech a osidlování německými kolonizátory. To se ale týká období kolem roku 1240.
Zlín (město), poprvé zaznamené k roku 1322 (Slyn), bylo odvozeno přivlastňovací příponou -ín od staročeského osobního jména Zla ("zlý člověk"). Znamená tedy "Zlův (majetek)".
Fojt Matěj měl sloužícího Pavla Palkowského
Kolem roku 1660 se v Palkovicích, asi u 5 rodin, vyskytlo zcela nezvyklé jméno Andreas
Fojt Filip (Phillip) prý jezdíval na bílém koni a při vstupu do hospody, jej všichni zdravili snímáním klobouků.
Ignatz Sly z Palkovic umřel v Brně (1810) ve věku 19. let v době vojenské služby v regimentu Collorado
Mezi lety 1790-1830 umíralo spousta lidí na tuberkulózu a břišní tyfus
V roce 1848 byla fojtová Zlá, dobrá hospodářka, která na mluvčího Krče, jenž požadoval dělení majetku pro nemajetné, poslala býka. Krče v obci prý neměl nikdo rád, že se nestará o rodinu a nepracuje a raději se toulá. "že by sousedská nevraživost?" V palkovické kronice, ale nechal jeho vnuk zveřejnit uctění památky a rehabilitaci.
manžel Terezie Zlé– Ludvík Kubala, byl fryčovický fojt, vynálezce a poslancem Moravského sněmu.
Jaroslav z Palkovic byl už v 16 letech stavební dělník, kdy ho zabil elektrický proud.
Ač fojtská funkce zaniká k roku 1849, v Metylovicích je funkce fojta uváděna ještě v roce 1882.
Starostou, ani významnějším představitelem Palkovic po roku 1849 už nikdy nebyl žádný Zlý.
Organisace čsl. strany sociálně demokratické v Metylovicích byla založena a řízena r. 1908 soudruhem Zlým Josefem. Až teprve roku 1918, 26. června, sešlo se 10 členů a sice: 7 dřívějších a 3 členů nových a usneslo se, by soudruh, Zlý Josef, vedl řízení spolku do té doby, až bude určitý počet členů, který umožní zvolení výboru.
V matrikách v poznámkách z konce 19. a počátku 20. století, se objevují záznamy o "opuštění" vystoupení z církve některých Zlých.
Anežka Zlá, (+ 1917) byla v Palkovicích označena za almužnici
Ignác ( asi *1883) z Palkovic byl 1940 uváděn jako tulák bez bydliště.

Informace z tisku

1875

1889 Želechovice

V mlýně Franze Zachary v Zelechowitzu byl dne 26. v. M. instalován nový mlýnský kámen, který se však při prvním otočení rozlomil na několik kusů. Jeden z těchto kusů zasáhl mladého mlynářova pomocníka Josefa Zlého do hrudi a prudce ho odmrštil proti brusnému kameni.

1901

Moravská Ostrava 1901 (Zloděj Ferdinand Zlý z Místku)

kramerius.svkos.cz/view/uuid:5716d06b-0ea6-423b-b300-6f3e3c637a6c?page=uuid:a496a317-5436-11e4-8e17-001b63bd97ba&fulltext=%22Ferdinand%20Zly%22

"Klíč od bytu sousedky Marie Stalbovské s pozváním, občas se staral o děti, které onizahrnoval. Stonavská nebyla moc dlouho pryč, když Stonavská slyšela podezřelý zvuk zbytu nepřítomného souseda slyšel. zavřela protože se tam něco děje. Podle názoru, žemožná děti udělaly něco špatně, zavřela je. Otevřete dveře, vstoupil a okamžitě si toho s hrůzou všimla, dvě okna byla rozbitá. Byla tam i otevřená zásuvka a stůl, celý byl rozbitý.Při dalším zkoumání nakonec objevila pod kuchyňskou linkou schovaného podvodníka. Rychle se však vydrápal a utekl oknem. Naštěstí ho poznala. Byl to nádeník jménem Ferdinand Zlý. Byl rychle lokalizován a zatčen. Při výslechu kořistnický úmysl popřel a předstíral, že právě vytáhl nějaké peníze z tašky. Jakkoli dokázáno fakty, skutek v celém rozsahu přiznal. To bylo, že ukradl určitou částku peněz, kterou Stonavští, jak jistě věděl, si schovávat měli a proto měl přes zásuvku stolu prohlížet. Ale ani ve skříni to nedokázal nalézt. Po tomto pokusu o krádež toužil v pokušení pro nový pěkný oblek na dovolenou.Podle Stonavské bylo v krabičce 60 korun hotovost a spořitelní knížka nad 300 K, kterou zloděj nenašel. Ferdinand Zlý je příslušný do Místku zdravý a je mu teprve 15 let."

1902

1905

1907

František a Rozálie Zlí z Chlebovic prodávají olomouckému arcibiskupství domek s pozemky za 8700 korun.

1909

1912

1913

???

1918

100 vagonů různého palivového a stavebního dřeva, konkrétně prken, fošen, hranolů, nařezaných a otesaných. Přihlášky zasílejte na adresu Franz Zly, obchod s dřevem v Bordovicích u Frenštátu.

1930