Zlý ve středověku
Z doby středověku neexistuje příliš mnoho zdrojů. Pocházejí hlavně z církevního prostředí a zápisů majetkových převodů. V době 14. a 15. století je patrné, že "příjmení" je používáno u ustálených rodů. Často je spojené s majetkovými državami, společenským postavením a erbovním znamením.
Příjmení Zlý není vůbec ničím ojedinělým. Jeho výskyt můžeme historicky založit do širší oblasti kokořínska, do oblasti Dubé v Bořejově (Zdeněk, Martin a Bohuněk) a Medonosích (Jan zvaný Zlý) ve spojitosti s místními vladyky. Už z o něco starší doby existují záznamy z Bydžova, Jičína a Holína a okolí Boleslavi. Vždy ve spojení s johanitským řádem a spřízněnými rody pánů ze Zvířetic a Vartemberky.
Nejzajímavější z nich je Martin Zlý z Bořejova a ze Stakor a jeho bratr johanitský farář Bohuněk v Sezemicích. Byli to nižší šlechtici, vladykové s majetky ve Stakorách. Společně s Bohunkem užívali "nad helmem loďku", kterou užívali po otci, s největší pravděpodobností Zdeňkovi Klumáčovi z Bořejova, který v roce 1363 prodal bořejovský statek a sám přesídlil do Bozkova. Martin a Bohuněk jsou zmiňováni v letech 1369-1395 v souvislosti s Holany, Stakorami, Sezemicemi, a Nudvojovicemi. Martin měl manželku Elišku a nějak blízko (snad kmotr) k Mikulášovi plebánovi v Kosmonosích, děkanu a rektoru škol boleslavských.
K prodeji lánu polí u Kosmonos Elišky Mikulášovi existuje zápis, kdy jedním ze svědků byl i Ulric z Koprníku, který je zmiňován jako možný přímý předek Mikuláše Koperníka.
Po roce 1390 se nám v Chudobíně "objevuje"
a později v Drahanovicích jeho syn Šebor
V souvislosti s širší dobou husitských válek a doby po ní máme celkem podrobné informace o působení bratrů Jíry, Petra, Jana a Jiříka Třikrát Zlý v Táboře a později z působení bratříků na Slovensku (o Janovi píše i Alois Jirásek). Známým hejtmanem českých žoldnéřských oddílů v Polsku byl i Jindřich Zlý z Lukavice. Jan Zlý byl vůdce, hejtman kutnohorských žoldnéřů. Zajímavými postavami jsou i Beneš Zlý z Chudobína a jeho syn Šebor z Drahanovic.
V záznamech Základy starého místopisu pražského I, Staré město pražské I lze najít ...
povícero zápisů týkajících se sládka Havla (Galli) zvaného Zlý, ...
kteří obývali současný dům U bílého zajíce, kdysi zvaný Dům u vlka, ješto husom pištie
a původně sladovnickému rodu Zlá Kačka
kteří obývali ... dům U Tří divokých kachen
Zlé známe z Karlštejna (1430 lesní správce), Unhoště, Plzně (1524 Jan Zlý), Prahy na Starém Městě (1360-1435) (v pražské komunitě byli pivovarníci, sládci, šňůrkaři, pekaři, řezníci, kováři, řezbář a l (na Karlštejně). , Kutné Hory, okolí Pardubic (Dašice, Rybníčky, Holín) (1511 Jan Zlý, Petr Zlý), Žlutice (1614 Joachim Zlý), ...
…a z Moravy ze Sudoměřic (1617 Jan Zlý) a Jalubí. Zlé v 16. století známe i z "Polska" (1544 Jan Zly Bytom, 1569 Stanislaus Zly zednický mistr ve Lvově),
a různých míst Horních Uher (1592 Jan Zlý Láb u Malacek, 1618 Adam Zlý Zborov SZ Slovensko, ...).
Samostatnou větví (i když jsou možná nějak rodově spojeni) je rod Zlých kněží, kteří se "objevují" po husitských válkách v roce 1439 s Václavem a Jany
Václav Zlý Kněz z Lomnice
a jejich stopu ztrácíme k roku 1580 s Vilémem Zlým Knězem hejtmanem Chlumce nad Cidlinou a jeho manželkou Eufemií z Ugronu. Rod Zlých Kněží je úzce spojen s johanitským řádem, strakonickou jednotou, s rody Bergowů, Košíků, později se Smiřickými a erbem hříče s přídomkem z Velkého Lipna. Jsou uváděni v seznamech rytířského stavu a stavovským povstáním, majetky v Radovesicích, v Praze, na žatecku, ...
V Chlumci nad Cidlinou, má ve zdi kostela svaté Voršily pískovcový "náhrobek"
Zcela samostatnou podrobně dokumentovanou "kapitolou" jsou palkovičtí Zlí fojti, jejichž předky můžeme založit minimálně k polovině 15. století.
Jestli a jak jsou tyto různé větve nějak propojeny nevíme, je ale lákavé hledat, zda se nepodaří najít .....